mravní zlo vzniká, porušuje-li člověk svým jednáním a chováním mravní zákon, a právě tomuto zlu se věnuje etika nejvíce jakékoliv zlo člověka omezuje a často vyvolává smutek a bolest, naopak dobro člověka podporuje a přináčímu užitek a rados Dobro, zlo, svědomí, mravní odpovědnost, 23.B. otázky sociální etiky. Základní etické kategorie: Dobro - něco, co přináší naplnění, rozvíjí člověka, má význam a smysl/je člověku prospěšné. Konat dobro znamená též shoda myšlení a jednání se svědomím; opak zla. Zlo - něco, co škodí, je nesmyslné - složitá věc, tento pojem vysvětlován. Zlo je potrestáno a život jde dál - je rozmnožen - jsou tam dvě eu-katastrofy týkající se princezny i lilie. Láska a integrace osobnosti. Původně osamělá princezna je vysvobozena sebe-obětujícím činem lásky a přijata ve vesnické komunitě. Dobro a zlo (morálka, etika) Život vítězí nad smrtí, láska nad nenávist
Dobro a zlo tvoří tedy druhou vrstvu axiologických kvalit týchž aktů, které předpokládají, že již byla realizována hodnota akce, svobody, síly atd. Tato vposled uvedená hodnota je nezávislá na zaměření a účelu aktů. Naproti tomu dobro a zlo se vynořují teprve tehdy, když je určen směr Dobro a zlo. Každou věc je tak třeba nahlížet vždy z více stran a co je dobré pro jednoho, je obvykle nějakým omezením či přímo újmou pro druhého. Málo kdy se stane, že zájmy zúčastněných stran shodují, například když závislý manžel přestane hrát na automatech, je to jistě dobré pro manželku a děti, ovšem co chudák firma provozující hazard a taky státní rozpočet, který přišel o daně z této činnosti
Dobro a zlo je pouze ve vztahu jedné entity k druhé (věcí a lidí navzájem a lidí vůči sobě). Absence (neexistence), ale i existence něčeho je špatná pouze ve vztahu k něčemu existujícímu, ale stejně tak k něčemu jinému může být dobrá dobro a zlo je polární dvojice dvou nejvyšších a nejobecnějších kategorií etiky; jimi lze vyjádřit morální hodnocení sociálních jevů i jednajících jednotlivců ve všech dobách a ve všech situacích; 1. dobro. dobro je v nejobecnějším smyslu slova to, co hodnotící subjekt hodnotí na jiném subjektu jako prospěšné a užitečn Otázka dobra a zla je významná, zložitá a všeobsahujúca ako otázka zmyslu života. Jej archetypyckým prejavom je rozprávka. Vo východnej filozofii je dokonalosť a harmónia zachytená v symbole Jin a Jang, ktorý je krútený pomocou energie Čchi. Tento symbol vystihuje úplne všetko a je prirovnateľný dokonca aj k celému ľudskému telu Lidskost spočívá ve schopnosti rozlišovat dobro a zlo. Naproti tomu společnost vzniká z nutnosti chránit člověka před zlem, i kdyby se jevilo jako dobro. Lidé usilují o dobro a touží vést smysluplný a hodnotný život, ale společnost musí tuto vnitřní touhu a její žár zchladit a utvářet se mimo labyrint dobra a zla, v němž se člověk pohybuje Etický systém založený na principu, že dobro je slast a zlo je strast. Etika se tak stává jakousi ekonomií slastí a strastí, dává rady, jak prožít co nejslastnější život. Ve své nejstarší a nejprimitivnější formě je hédonismus zaměřený čistě egoisticky a zajímá se jen o okamžitou slast
Etika a morálka nejsou dány objektivně, jsou zvykem, mění se; Morálka a etika se týká jen - člověka - nevztahuje se na přírodní jevy, zvířata . Etika se dělí na další disciplíny: dobro x zlo (rozkoš x bolest) - Francie- kritika náboženské morálk Dobro a zlo o čima d ětí p ředškolního v ěku Zuzana Štefánková, Alena Váchová, Eva Svobodová.. 77 Motivace k dobrovolnictví Helena Záškodná.. 8
Portaro - Webový katalog knihovny. See: morální filozofie See: filozofie moráln Portaro - Webový katalog knihovny. Přihlášení pomocí centrálního systému Přihlásit se Jsem zaměstnanec knihovn Advanced search. dobro. Edit Update record Copy Attached files Delete authority Delete authority . z {{recordHolding.department | loc} Portaro - Webový katalog knihovny. Městská knihovna Dobruška. katalog knihovn dobro See also: teologie náboženství See also: konceptualizace náboženstv
Advanced searching. zlo. Edit Update record Copy Attached files Delete authority Delete authority . z {{recordHolding.department | loc} Advanced search. zlo. Edit Update record Copy Attached files Delete authority Delete authority . z {{recordHolding.department | loc} Dobro a zlo v Spinozovej etike Spinoza zastával názor, že mravnosť je určitou podmienku osobnosti, že je to súčasť podstaty človeka. Podľa neho v prírode niet ani dobra ani zla, pretože to nie sú prírodné vlastnosti, ale situácie človeka, spôsoby vysvetlenia prírody
Dobro a zlo už nejsou věčné hodnoty, protože sebepřekonávání je neustále nutno obnovovat, tvůrčí silou musí vždy znovu vydávat, co má mít platnost a smysl. Etika odpovědnosti a etika smýšlen Etický systém založený na principu, že dobro je slast a zlo je strast. Etika se tak stává jakousi ekonomií slastí a strastí, dává rady, jak prožít co nejslastnější život. Ve své nejstarší a nejprimitivnější formě je hédonismus zaměřený čistě egoisticky a zajímá se jen o okamžitou slast. Snaha přiblížit se. Kantovo chápanie dobra a zla - Etika, Filozofia. 14. Kantovo chápanie dobra a zla. Dobro musí byť predmetom schopnosti žiadostivosti, zlo musí byť predmetom protivenia. Aby sme to mohli posúdiť, potrebujeme okrem zmyslov aj rozum. Rozum uvažuje o tom, čo je o sebe dobré a zlé. Rozum musí byť zmyslovo nezainteresovaný, aby svoje.
Význam dobra, význam zla, novověká etika, Obrazy dobra a zla, Lidské srdce - jeho nadání k dobru a zlu, Mimo dobro a zlo. Obsah. 1 Úvod 2 Fromm E.- Lidské srdce - jeho nadání k dobru a zlu 3 Buber M. - Obrazy dobra a zla 4 Nietzsche F. - Mimo dobro a zlo 5 Závěr 6 Seznam literatury. Stažení práce - Dobro a zlo v. zlo, zjednodušeně řečeno, je vlastně svým způsobem dob-ro. Faktem je, že se filozofové od starověku daleko častěji věnovali otázce, co je dobro a ctnost, než pokusům o vy-čerpávající definici zla. Nezbytnost vyrovnat se s ním však zrodila charakteristiky zla, které nám paradoxně moho Naproti tomu etika je reflexe morálky, která neukládá povinnosti, ale pře vádí morální kód dobro/zlo do kategorií toho, co si úctu zaslouží a co ne. Zatímco morálka vyžaduje společenský konformismus a následování normy, etika předpokládá vlastní úsudek a schopnost rozhodnout se, co je v dané situaci správné. Dobro a zlo, Dobro a zlo, alebo o morálkemorálke IIIIII Psychologické a filozofiPsychologické a filozofické cké cké aspekty morálky v edukáeduk áááciicciiiicii (Zborník (Zborník príspevkov z príspevkov zpríspevkov zo oo o sympózia sympóziasympózia) ))) Postmoderná etika a morálka v novej Európe (Genea lógia. profesní etika - zkoumá etické problémy jednotlivých oborů; hovoří se o etice podnikání, novinářské etice a zejména o lékařské etice mezi základní etické kategorie patří: dobro, zlo, spravedlnost, svoboda, odpovědnost. Dobro = souhrnný pojem pro všechno prospěšné a hodnotné; nejvyšší mravní ideá
Etika sportu. Dobro a zlo - nejstarší pojmy etiky. Pohyb jako fenomén. Fenomenologické pojetí tělesnosti a prožitku. Kinantropologie. Filozofický problém existence. Lidská tvořivost. Sport a příroda. Filozofie a pedagogika. Kalokagathia - základ sportování. Filozofie, etika a doping. Fenomén lži. Fenomén věrnosti. 11 Dějiny neviditelné ruky trhu a homo oeconomicus 271 Dějiny předobrazů a zapřažení zla / Sociální darwinismus, přírodní výběr a tautologie / Svatý Pavel a reziduální dobro a zlo / Klasický neúmysl / Zlo jako pobočník dobra / Etika homo oeconomicus / Moralita egoismu: i sebeláska je láska 12 Dějiny anima/ spirits 28 Co je to dobro? Co je to zlo? Co je to morálka? Co je to nemorální chování? Proč nesmíme páchat zlo? 16.4.2015 - Téma výuka odpadla (původní téma Dobro a zlo, moralizování) 9.4.2015 - Téma Etika v životě člověka - etika a morálka, str. 10-14 (Etika), Otázky: Co je to etika? K čemu slouží? Co je to dobro? Co je to zlo
2.4 Mrav, morálka a etika 66 2.5 Relativní, relativita a relativismus 74 3.4 Idea dobra a etický reabsmus 136 Dobro a zlo 142 Co je zlo? 145 3.5 Mravn smysl 149 Cit a rozum 155 4. E T I K A D Ě D I C E 161 4.1 Předkové a potomci 162 4.2 Život jako dědictv 172. Mimo Dobro a Zlo Běžně nazýváme dokonalou (perfectum) takovou věc, jestliže známe záměr jejího původce a vidíme, že daného záměru již bylo dosaženo. Naopak za nedokonalou (imperfectum Etika, cit. vyd., c. d., předmluva ke čtvrté části, str. 165). etika křesťanská - je chápána buď jako systém morálních hodnot a norem spojených s křesťanstvím, nebo jako nauka o křesťanské morálce, o mravním smyslu a důsledcích plynoucích z křesťanské víry, resp. jako jejich teologické zdůvodnění.V této souvislosti se používá též pojem etika teologická.Řec. pojem éthos převzalo křesťanství k označení. 1. Co je etika (etika, morálka, syneidesis - svědomí) 2. Dobro a zlo, norma a normalita, svědomí a odpovědnost, svoboda. 3. Konflikt interpretací, aplikace v medicíně (mechanický, sémantický hermeneutický výklad) 4. Spravedlnost, povinnosti a práva, vina (K.Jspers), smysl života. 5. Demokracie a její struktura se vztahem k.
ČÁST 4. ETIKA Koncept dobra a zla je zásadní k porozumění lidského chování. Jak jsem vysvětlil v 1. epizodě, mysl Pozemšťanů se dělí na 3 části: Ego, Zvíře a Otravu. Zvíře říká Egu, co chce dělat, a Otrava to, co by mělo dělat. Otrava věčně komentuje činy Zvířete; s některými souhlasí, s jinými ne. Tomu se. Etika. Kategorie: Základy společenských věd. Typ práce: Maturitní otázky. Škola: Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, příspěvková organizace, Bílovec. Charakteristika: Práce obsahuje maturitní otázku z předmětu základy společenských věd na téma etika. Popisuje základy etiky, morálku či etiku náboženství Etika 4 Kořeny etiky 5 Dobro a zlo 6 Svědomí 7 Morálka 7 Altriusmus a prosociálnost 8 Láska 8 Empatie 10 Morální dilemata 10 Závěrečné shrnutí 11 KOMUNIKACE 12 Etika v každodenním hospodářském životě 52 Etika v povoláních, politice a sportu 53 Závěrečné shrnutí 5
Etika ctností a přirozenost dobra . Profil knihy Philippa Foot: Die Natur des Guten.Suhrkamp, Frankfurt a. M. 2004, 162 s. (orig. Natural Goodness, Oxford University Press 2001) Rehabilitace etiky ctností . Ctnost je chápána zpravidla jako dispozice charakteru morálně jednajícího, díky níž je jednající schopen motivovat, uzpůsobit a vykonat jednání odpovídající jeho. Etika - diskriminace, tolerance a přepravní podmínky Dopravního podniku města Brna; Etika - víra versus rovnoprávnost - co když víra narazí na toleranci menšin? Etika - dobro a zlo 2. - já a ti druzí vlastní prospěch nebo spolupráce? Etika - eutanazie a asistovaná sebevražda - skutečné východisko z utrpení Jestliže se tedy připustí totožnost dobra se slastí a zla s útrapami, pak tvrzení, že člověk je od dobra odváděn slastmi, je absurdní. Záměnou slov dobro a slast, zlo a strast, která jsou zde synonymy, Sókratés dostává: Člověk je přemáhán ke zlu, i když ví, že jde o zlo, slastí, tedy vlastně.
V monografické studii Dobro a ctnost pohledem etických a náboženských koncepcí jsou jednotlivé kapitoly vykresleny jako tematické portréty vybraných myslitelů, z nichž krystalizuje jasnější představa o tom, jak se etika jako filosofický obor konstituovala v průběhu dějin západní filosofie a jak se její klíčové termíny dobro a ctnost staly centrem její pozornosti Protikladnosť dobra a zla v jeho chápaní stráca absolútny metafyzický význam. Dobro a zlo /sú jedným a tým istým/. Veď lekári, ktorí rôznym spôsobom mučia chorých rezaním a pálením, si za tento čin žiadajú odmenu, hoci si ju nezaslúžili, lebo robia jedno a to isté: i dobro i nemoc /zlo/ (Hyppolytéos, IX,10)
náleží takové pojmy jako dobro, zlo, spravedlnost, poctivost, kázeň, pracovitost, mravní vědomí, svědomí, atd. (Kárníková, 1997). Současný filosof Ganthaler dělí etiku na tzv. deskriptivní neboli empirickou a na tzv. preskriptivní neboli normativní. Deskriptivní (empirická) etika se zabývá popise Dobro a zlo jsou v psychoterapeutickém kontextu tématem významným, navzdory tomu, že se jedná o hodnoty, které nebývají s psychoterapií přímo dávány do souvislosti, ani v ní nejsou nijak významně zmiňovány Zážitková pedagogika ve výuce Etiky Mgr. Karel Štefl Grant FRVŠ č. 1451/2010. Etika tělesné kultury - KKI/ETK 70 studentů prezenční formy studia 9 x 70 minut Hlavní řešitel: Mgr. Karel Štefl První spoluřešitel: Prof. PhDr. Ivo Jirásek, Ph.D. Druhý spoluřešitel: Mgr. Anna Novosadová Inovace předmětu Etika Dobro a zlo. Evoluce postupem času v rámci naší společnosti vyvinula spoustu podobných morálních vlastností a rozdělení toho, co je špatné a dobré. Pokud si představíme složitější situaci, kdy by měl člověk nebo robot rozhodovat mezi přežitím dítěte a starce, je volba vzhledem k morálce jasná - dítě má v. Mravné dobro, je to, ktoré je v zhode so svedomím, mravné zlo je to, čo odporuje svedomiu. Mravná kvalita konania sa posudzuje len na základe vnútorného zmýšľania vôle. Nikto nemôže konať mravne zle pri dobrej vôli. Dobro a zlo sa vzťahuje na konanie, nie na stav pocitov osoby
Etika hédonismu se neodvolává (na rozdíl od eudaimonismu) k žádným dalším hodnotám, než je samotné prožívání skutečnosti (kritériem dobra a zla je tedy slast, resp. štěstí, anebo bolest a utrpení, tedy pocity libosti a nelibosti). Hédonismus v etice se zpravidla pojí se senzualismem a empirismem v teorii poznání A že dobro a zlo také samy pojmenovávaly. My se dnes na druhém stupni často setkáváme s tím, že děti si ani neuvědomují, že dělají něco, co není v pořádku, co je špatné. Pak se upřímně diví, když jim něco vytýkáme, protože rozdíl mezi tím, co je a co není správné, si už mnohdy neuvědomují Dobro je však příčinou zla, a když je Bůh příčinou veškerého dobra, jak bylo výše ukázáno, pak musí veškeré zlo pocházet od Boha. 3. Ve třetí knize Fyziky se praví , že pro loď je stejná příčina spásy i nebezpečí Jak dobro, tak zlo, může být každým z nás vnímáno jinak. Asi i proto, exituje na světě tolik zločinu a vražd. Někteří totiž zlo páchají a možná si to ani neuvědomují, protože je to pro ně prostě normální. Já bych zločin nikdy nespáchala, vím, co se má a nemá dělat tak, aby se dodržel určitý řád
J.SOKOL zase, že dobro určije etika a rozumové jednání atd. Když sem si přečetl posledních 35 příspěvků tady, tak sem se dovtípil dokonce, že dobro a zlo jsou jen slova (velice časté) nebo že dobro a zlo je potenciální nekonečno (naopak málo čuchatelné) Etika - tento pojem je odvozen od řeckého slova ethos = mrav, zvyk, obyčej, charakter a běžně se používá pro vědní disciplínu, část praktické filozofie, která se zabývá morálními jevy. Etika je tedy filozofickou disciplínou. V nejširším pojetí je studiem lidského chování, je ovlivněna obecnými otázkami o životě a jeho smyslu
Etika filozofsko promišljanje morala, filozofija morala etika je znanost o moralu koja nastoji objasniti što je moral, kako nastaje i pitanje dobra. tome što je dobro a što je zlo, dok malo ljudi ima . etika je znanost, a moral je predmet proučavanja moralno. Onog trenutka kada počinjemo Zlo Etika Komplexní test Dobro Nazvi tuto morálku a napiš z jakého slova je odvozena! Touha po uspokojení pozitivních pocitů a snaha vyhnout se negativním je postavena jako nejvyšší mravní hodnota. Vulgární podobou této etiky je současná konzumní mentalita (vše slouží k mému materiálnímu uspokojení, je bezproblémové a. Etika a historie juda Úvod. Etika je filosofická disciplína, zabývající se mravními jevy, tedy teorie morálky. Usiluje především vzájemné promítnutí základního stanoviska filosofického směru k základním mravním postojům a problémům lidského života, zejména o posouzení úkonů z hlediska svědomí (dobro a zlo, mravné a nemravné, čestné a nečestné, atd Deontologická etika sa na tento problém pozrie cez otázku, či je takéto konanie výrazom dodržiavania morálnych princípov (povinností), resp. v súlade s nimi alebo ich porušením a konzekvencializmus bude skúmať či sú morálne dôsledky príslušného konania dobré alebo zlé (z hľadiska toho, čo sa považuje za dobro/zlo). Na.
Knihy Odborné a náučné Medicína Právo a etika v medicíne. Dobro a zlo Úvahy zakladatele ETIKOTERAPIE o podstatě zla a boji se zlem . Ctibor Bezděk; Ctibor Bezděk . 5,0 . Sledovať autora . Medicína Spoločenské vedy. Všetky knihy autora . Vydavateľstvo. Člověk, dobro a zlo : O smyslu života v zrcadle dějin : Kapitoly z dějin morální filosofie. Hlavní autor: Kohák, Erazim, 1933-2020. Jazyk Německý originál knihy Mimo dobro a zlo. Předehra k filosofii budoucnosti byl poprvé publikován roku 1886, ale materiál k ní autor shromažďoval už od začátku osmdesátých let, kdy se jeho myšlení začíná postupně zaměřovat k ústřednímu pojmu jeho pozdní filosofie - k vůli k moci. Nové vydání je oproti předchozím opraveno a opatřeno poznámkami a vysvětlivkami Kohák, Erazim: Člověk, dobro a zlo. O smyslu života v zrcadle dějin (Kapitoly z dějin morální filosofie) Praha, Ježek 1993, 271 stran. ISBN: 80-901625-3-3 . Jedná se o čtrnáct přednášek na téma morální filosofie. E